Černá ovce aneb v každém stádě je jich víc

Černou ovcí rodiny je často nazýván tajemný strejda z velkoměsta, nebo bláznivá teta, která se roky neukázala. Mne osobně černé ovce už od ranného dětství fascinovaly, byly pokryté tajemstvím a nedostupností. Spontánně mne napadá sestřenice mojí matky z Prahy, kterou jsem jako ďítko zbožňovala. Byla plná života a dělala si co chtěla.

Často se o nich doma nemluví, nebo jen šeptem. Podle mne jsou absolutně neporozumnění jedinci, kteří v rodinách bourají zdi konfortních zón a posunují generace o kus dál.

Bourají zdi konfortních zón!

Jsou to většinou velice silní jedinci, kteří na sebe přebrali tíhu rodinného karma a jsou schopní vyrůst a změnit bolest v poučení a posunout se v životě dál. Než tomu tak je, vymáchají se ve spoustě sraček a hrají roli černé ovce rodiny dokonale. Je jim křivděno, protože všichni máme slabé stránky a všichni členové rodiny promítají ty svoje na svou černou ovci.

Když jsme nevědomi nechápeme to a trpíme tím. Cokoliv uděláme, je špatně. Černé ovce jsou kreativní a chtějí dělat věci jinak, často jsou jim házeny pouze klacky pod nohy.

Jendoho dne vzdají cestu světlem a vydají se tou cestou, která jim byla stále prorokovaná. Naplní se sebenaplňující se proroctví a splní popis práce černé ovce dělat jen problémy, mít jen průsery a katastrofy.

Vědomé rodiny berou jiného jendince jako výzvu k růstu, rodiče se učí od svých dětí a podporují je v čemkoliv. V rodinách, které nechtějí ven z konfortní zóny se všechno zlo a nedostatky projektují na naši černou ovci.

Černé ovce jsou extrémně silní a vytrvalí bojovníci za svobodu

Nenechají se odradit bolestí a prohrami, věří, že se s této role jendoho dne vymaní a ostaní je pochopí. A když ne, tak za to ostaní prostě nestojí!